MYSLIVEC A SELKA

     Jestliže jsem v předchozích textech psal, že jsem o nějakých námětech váhal, tak selka s kohoutem  se mi moc líbila, ale vůbec jsem si neuměl představit, že by to šlo vyřezat. Problémové místo byl pravý dolní roh námětu, kde se kresba pohybuje ve třech různých hloubkách. Je to noha (bota) selky, hlouběji musí být vyřezána sukně (která je navíc překládaná) a přes tu sukni i botu je ocas kohouta (který je roztřepený až hrůza). Na formě tak vznikla celá řada hran a stupínků, které sahají hloubkou přes všechny tři vrstvy a přitom jsou titěrné a malé, na to jak musí být ostré a hluboké a v každé vrstvě přitom určují mizivý, ale velmi důležitý zlomek všech tří povrchů. Jednalo se o naprosto největší výzvu ze všech figur. Dopadlo to dobře a žádný hřebínek a ani žádná hrana se během řezby nevylomila...